Jak to vlastně vypuklo ?

22. června 2009 v 17:12 | Zašovský květ

KONTAKT

Majitelka: Petra Kočibová
Město/obec: Zašová
PSČ: 756 51
Tel.: +420 603 570 296
Email: petrakocibova@seznam.cz
Už jako malý špunt jsem milovala všecko živé a hlavně když to bylo i chlupaté. Nespočet různých zvířátek, většinou tajně propašovaných do domu, se propletlo mým dětstvím. Nebudu je všechny jmenovat, byl by to dlouhý seznam, vždyť i já už něco pamatuju.. Ale oni ví, že byli moji nej a obohatili pozitivně můj dosavadní život.
A tak se stalo, že mi bylo asi souzeno stát se "pejskomilem".
Opravdové pejskaření u mně propuklo ve 13-ti letech, kdy jsem "podědila" dvouletou fenečku německého ovčáka Britu. Byly jsme dokonce spoluzakladatelkami kynologického cvičiště v Zašové. Britunka mně provázela nelehkým obdobím mé puberty, byla mi kamarádkou, posluchačkou, společnicí. Zažily jsme opravdu krásné roky. Ve svých 10-ti letech odešla za Duhový most a mně nadobro skončilo dětství. Láska ke psům však ne, ale nebylo vhodné období na nového pejska. Musela jsem si uspořádat svůj vlastní život. Práce a bydlení.
Čas dozrál a domek, ač s dluhem, leč velkou zahradou, byl tu a vybízel k pořízení vysněného chlupáče. Teď byl na řadě výběr plemene. Po dlouhém pátrání a přemýšlení to vyhrál hovawart.
Toto plemeno jsem ale znala jen z obrázků, článků a jen tak z doslechu. Jistě jsem ale věděla, že chci velkou, blonďatou a chlupatou holku, co bude i trochu hlídat. Začala jsem pátrat po inzerátech a vyptávat se chovatelů ( i když už neměli volné požadované štěňátko ) po telefonu co a jak. A řízením vyšší moci mi při posledním telefonátě oznámili, že mají volnou plavou fenečku o víkendu k odběru.

HURÁ! Konečně se překulil pracovní týden a v pátek se jedeme "podívat" do Brněnské chov.stanice z Faustova domu. U branky nás hlasitě vítaly dvě černoznakaté fenky. Byly to nádherné zvířata! Paní domu nás ujistila, že můžeme vstoupit a pozvala nás mezi štěňátka, ať můžeme pozorovat, které nás osloví. Asi po dvou hodinách povídání, hraní, mazlení se štěníky a jejich odpočinkem, bylo jasné, že nás pojede domů o jednoho více. Ariellka byla jediná plavá holčička a já už jinou nechtěla. Při vypisování dokumentů jsme zjistili, že má narozeniny 1.června, stejně jako já- její nová panička. Je mi prostě osudová souzená. A tak od konce čevence 2000 mám úžasnou, milou, krásnou, přítulnou, zkrátka NEJ ARIELLU Z Faustova domu a děkuji za ni chovatelům Procházkovým.