O Ariellce

22. června 2009 v 17:14 | Zašovský květ
Narodila se 1.6.2000 v chov.stanici z Faustova domu v Brně. Maminkou je Aška Zlaté oko a Taťkou All Tiger Black Mondeo viz PP.
Původně měla být "jen" společnicí a kámoškou do nepohody i pohody. Žádné výstavní ani pracovní ambice jsem neměla. Ale znáte to, zkusíte trošku cvičit, aby pejsek měl aspoň základní ovladatelnost. A jí se to s tím balonkem docela líbí a chce ho ještě a ještě. Tak přidáváte cviky a balonky lítají a Ariellka je šťastná. Zkusíte 1-2 výstavy a ona je tak krásná, že vás to nutí znovu. A všude potkáte spoustu stejně postižených lidiček, se kterýma najdete společnou řeč.
Pak jsme přičuchly k záchranařině a lidem kolem a bylo to jasné. Budeme čuchat a hledat a štěkat, protože pak taky lítají její oblíbené a milované balonky! Staly jsme se členy Zlínské záchranné brigády kynologů. Složily jsme i nějaké zkoušky, účastnily se i závodů. A na to, že jsem jí to občas kazila spíše já, myslím že se docela dařilo. Krásný ale časově náročný koníček.
Na výstavách byla vždycky velmi úspěšná, dokonce na světové výstavě v Amsterdamu vyběhala v silné konkurenci V4 ( věřím, že ještě zabodujeme i ve veteránech ), a tak jsem dospěla k myšlence na štěňátka. 20.09.2003 Arinka v KM zbonitovala s kódem 5/3a/M8/AA.
Vyhlédli jsme ženicha a s doporučením od poradce chovu jsme se rozjeli směr Praha za Aldou Šedédab. To bylo krátce po Novém roce 2004. Na poprvé se krytí nezdařilo, nebyl ještě správný den. 14.01. už byl úspěšný den a 15.03. jsme přivítali na svět naše první štěňátka. Měli jsme 6 kluků jako buků a 2 blondýnky, jedna byla slíbená už jeden a půl roku dopředu a ta druhá v den narození. A mít tenkrát těch plavých fenek 15, asi by mi lidi ruce utrhli. Všichni chtěli tenkrát jen je. Úplně jsem měla strach, že o pejsky nebude ani zájem. 2 plaví a 4 čz. Obavy se ukázaly zbytečné a všichni mají své pánečky.
Dva roky jsme si užívaly společných akcí a začátkem roku 2006 se rozhodli ještě pro jedno krytí. Byl nám doporučen Avram Gutta Fortunea a krytí bylo úspěšné na poprvé. Už jsem znala Arinčin den, tak se jelo na jistotu. Z úspěšného zabřeznutí se narodilo 27.04 sedm krásných kuliček. Arinka i tentokrát byla úžasná mamina, vyrovnaná a šikovná. Kdo má s porodem a odchovem štěňátek špatnou zkušenost, ten ví o čem mluvím. Je to obrovská radost a štěstí, když je všechno v pořádku. Na světě byly 4 fenečky a 3 pejsci. Pouze 1 plavá, na tu již čekali noví majitelé a 1 plaváčk. Ostatní černoznakáčci.
Poslední vrh a myšlenka nechat si po Ariellce potomka byla stále silnější. Byly to 2 měsíce debat s lidmi, kteří mají zkušenost se dvěma hovíky, váhání pro a proti, všechny klady a známé zápory, finanční zatížení...probírala jsem to horem i spodem, snad ze všech stran. Nakonec jsem přesvědčila samu sebe, že bez té malé černoprdelaté a temperamentní koule nemůžu žít. A tak je tady dnes s námi BAXY Zašovský květ, spíše výkvět