Zajímavosti

Modlitba

30. června 2009 v 20:08 | Zašovský květ
Můj nový pane, svůj příchod k Tobě pociťuji jako krok do neznáma, proto se ho trochu bojím. Můj zmatek pramení z toho, že nevím, co mě u Tebe čeká.
Vyslyš proto, pane, moje prosby, abych se tohoto strachu zbavil a mohl Ti dobře sloužit. Především se, můj pane, vyzbroj trpělivostí, protože moje služba ti ze začátku zcela jistě přinese rozčarování.
Budeš- li mít pocit, že takto sis mne nepředstavoval, nepropadej trudnomyslnosti. Dobře ne pozoruj a snaž se zjistit moje přednosti i nedostatky. Především znalost mých ndostatků je pro Tebe důležitá. Budeš-li je znát, naučíš se čelit nepříjemným situacím.
Jsem živý tvor s duší dítěte - umím milovat, nenávidět, žárlit i bát se. Umím mít radost z Tvé radosti a rmoutit se z Tvého smutku.
Prosím Tě, pane, abys mě za každý dobře provedený úkol pochválil a byl důsledný pokud Tě budu zlobit. Jen tak poznám, že jsi můj milující pán a celý život Ti Tvou lásku budu oplácet nezištnou službou.
Prosím Tě, pane, abys o mě všestranně pečoval, pravidelně mě krmil, venčil a česal. Budu-li nemocen nebo zraněn, pečuj o mne s láskou a buď ke mně ohleduplný. Určitě spolu prožijeme hodně dobrého i zlého. Kvalita mojí služby bude úměrná kvalitě našeho vzájemného vztahu.
A ještě jednu +prosbu k Tobě mám, pane.
Pamatuj, že psí život je šestkrát kratší než lidský. Až budu stár a nebudu Ti moci sloužit - nechej mě u sebe na dožití. A jestliže můj skon bude neodvratný... dopřej mi, pane, rychlou a bezbolestnou smrt. Pak se příliš nermuť. Jistě přijde můj nástupce, který Ti poslouží stejně dobře jako já.
... a já, můj pane, budu na Tebe čekat za +Duhovým mostem kde se, až přijde čas, spolu jednou setkáme.

Psí prosba

30. června 2009 v 20:05 | Zašovský květ
Můj život trvá 10 až 15 let. Každé odloučení od Tebe mi působí smutek. Pamatuj, Ty sis mne pořídil.
Dej mi čas, abych pochopil, co ode mne chceš. Důvěřuj mi, nikdy Tě úmyslně nezklamu.
Nehněvej se na mě dlouho a za trest mě nezavírej. Ty máš své přátele a zábavu, já mám jen Tebe.
Povídej si se mnou, i když Tvým slovům úplně nerozumím, stačí mi, když slyším Tvůj hlas.
Uvědom si, že když mne biješ, mohl bych Tě hravě kousnout, ale já to neudělám.
Jestli jsem někdy při práci špatný, dělám chyby nebo jsem líný, uvažuj: třeba mi není dobře, nebo jsem unavený.
Starej se o mne, jsem-li starý. I Ty jednou zestárneš. Buď v mých těžkých chvílích se mnou. S Tebou je pro mne všechno lehčí.
Až se můj čas naplní, nenech mne trpět. V případě nutnosti ukonči mé trápení včas, jen Tě prosím, zůstaň v téhle chvílí se mnou.

Duhový most

30. června 2009 v 20:03 | Zašovský květ
Když umře nějaké zvíře, které je tady na zemi někomu zvláště blízké, dostane se na kraj Duhového mostu. Jsou tam krásné louky, kopce a jezera, kde si naši psí kamarádi mohou spolu hrát. Mají plno dobrého jídla, pití i slunečního svitu, jsou v teple a v pohodlí.
Tam pejsek zase omládne, může volně běhat podle chuti, k jídlu má tu nejjemnější játrovou paštiku, k odpočinku ho čeká pelíšek z prachového peří. Nic ho nestraší, nejsou tam žádné bouřky ani zlí tvorové. Naši chlupatí kamarádi zkrátka mají všechno, co jejich srdíčka žádají a po čem v životě toužili. I neduhy, které je provázely, jsou pryč.
Ten, kdo byl starý, je opět mladý. Ten, kdo byl nemocen či poraněn je zdráv a při síle, plný života. Jsou opět takoví, jaké si je pamatujeme z nejkrásnějších dnů. Jsou štastní, až na jedinou maličkou výjimku - chybí jim jejich páníček, přítel největší.
Všichni si spolu hrají až přijde den, kdy se pejsek najednou zastaví a zpozorní… podívá se do dálky. Jeho jasné oči se rozzáří, celé tělo se nadšením rozechvěje. Opustí kamarády a rozběhne se zelenou trávou k obzoru, stále rychleji a rychleji.
Našel svého lidského přítele a když se konečně setkají, pevně se obejmou. V radostně bláznivém vítání pejsek olíže tváře, ruce pohladí jeho hlavu a člověk se znovu podívá do věrných očí, které nadlouho zmizely z jeho života, ale nikdy se neztratily z jeho srdce. Už je nic nerozdělí.
... a tehdy překročí Duhový most společně.
 
 

Reklama